SLOVO REKTORA NA ZAČÁTKU NOVÉHO FORMAČNÍHO ROKU 2021-22

Na počátku tohoto nového formačního roku bych vás chtěl pozdravit jménem semináře Redemptoris Mater v Českých Budějovicích a podělit se s vámi o to, co se událo v posledním období, a co nového nás čeká v tomto roce.

Vzhledem k tomu, že mnozí z vás nám pomáháte kráčet v naší službě duchovní formace bohoslovců tím, že nás doprovázíte svojí modlitbou (a někteří z vás také finančně), za což vám velmi děkuji, je mojí milou povinností sdílet s vámi alespoň základní informace na našich webových stránkách podle toho, jak mi to čas dovoluje. Možná i z toho důvodu, abychom v této dnešní době, kdy slyšíme kolem sebe většinou jen samé negativní zprávy, mohli třeba jen na chvíli „pozvednout své oči k horám“, jak říká Žalm 121, tedy k Bohu, a vidět, že On nadále působí ve své církvi, že si vede svůj lid, že dělá zázraky a povolává si dělníky na svou žeň. Toto Boží působení není samozřejmě jen privilegium kněžských seminářů a řeholních domů, ale také farních společenství, shromážděných kolem Ježíše Krista ve svátostech a kolem pastýřů, kteří ho vedou.  

Je jasné, že nás často svádí myšlenka, abychom posuzovali skutečnost farností a úspěšnost aktivit v diecézi podle čísel, protože každoročně zaznamenáváme úbytek věřících v kostele a máme poloprázdné semináře. Pokud se ale začteme do Písma svatého, můžeme zjistit, že v Božích očích počty nejsou tím nejdůležitějším kritériem posuzování situace, ale kvalita žité víry. Noe byl ve své době pravděpodobně jediný, kdo chodil s Bohem, a Bůh díky jeho životu požehnal celé nové generaci lidí. Gedeon v bitvě proti velkému vojsku protivníka zvítězil s pár stovkami vojáků. Pán Ježíš, aby založil svoji církev, si nevyvolil 10.000 učedníků, ale jen 12 mužů, a s jejich pomocí obrátil celé Římské impérium. Křesťanství vstoupilo během staletí do všech kultur a civilizací na celém světě, a tak tomu bude až do konce časů. Někomu se může zdát, že, když se o křesťanství nemluví v televizi či na internetu, tak že vlastně už neexistuje. A to je veliký omyl. Na východní straně polokoule je dnes veliký nárust počtu křesťanů. I u nás je nemalé procento lidí, kteří žijí opravdově svoji víru v Krista, a další nemalé procento těch, kteří Boha upřímně hledají, i když v otázkách křesťanství nemají úplně jasno. V evangeliích Pán Ježíš jasně hovoří o své církvi jako o soli (které se do polévky přece dává málo), o světle (mnohdy stačí jen jedna svíce v místnosti, abychom díky jejímu světlu dokázali i ve tmě vidět tvář toho, kde sedí vedle mě), o kvasu (i toho stačí málo v poměru množství mouky, do které se vkládá). Svět nám věčný život do srdce nevloží, ten do srdce vkládá Bůh. A s Božím životem v srdci je ten pozemský život úplně jiný! Proto je tedy tak důležité, abychom neztráceli odvahu a učili se každý den chodit s Bohem. O „počty“ se už postará Bůh sám.

I naši seminaristé se v semináři učí chodit s Bohem. Někdy jim to jde lépe, někdy Boha a jeho povolání úplně tak jasně nevidí, ale je to právě v těchto okamžicích, kdy se tito mladí muži učí „kráčet ve víře“, kdy se musí učit číst fakta ve svém vlastním životě.

Máme za sebou rok velmi náročný kvůli pandemii, ale na druhé straně také rok bohatý na milosti, protože jsme mohli vidět první plody, které bezpochyby pochází shůry. Prvním konkrétním „viditelným“ plodem semináře byla kandidatura dvou našich bohoslovců italské národnosti: Mariana a Giovanniho. Když na podzim v roce 2017 Mons. Vlastimil Kročil zakládal Diecézně-misijní seminář Redemptoris Mater v Českých Budějovicích, Mariano a Giovanni byli mezi prvními z šesti bohoslovců, kteří do semináře v Českých Budějovic vstoupili, aby započali duchovní přípravu ke kněžství. V minulém školním roce tito dva bohoslovci ukončili 4. rok formace v semináři, a co se týče studia teologie, oba složili v češtině bakalářskou zkoušku na Teologické fakultě Jihočeské univerzity.

Dalším velikým plodem našeho semináře (tedy nejen našeho) bylo první kněžské svěcení. V červnu tohoto roku byl vysvěcen na kněze Viktor Jaković, který je chorvatské národnosti. I Viktor byl jedním z těch prvních šesti bohoslovců, kteří vytvořili prvotní “nukleum“ rodícího se semináře. Viktor k nám však byl poslán již po šesti letech formace v semináři Redemptoris Mater v Pule (Chorvatsko), absolvoval v našem semináři poslední 3 roky formace, minulý rok byl vysvěcen na jáhna a po roční jáhenské službě ve farnosti v Písku byl v červnu tohoto roku vysvěcen na kněze. Pan biskup se rozhodl ho nechat nadále v této farnosti, nyní již jako kaplana.

Pojďme se ale podívat na aktuální situaci v semináři. Na konci června ukončil formaci v našem semináři Doman Kučera z Olomouce, který u nás byl rok a půl, aby rozlišoval své povolání. Jeho cesta se nyní bude ubírat spíše do tichosti mnišského života: Budeme ho určitě doprovázet modlitbou, aby mohl objevit místo, kam ho Pán opravdu volá.

Ostatních šest seminaristů se po dokončení letního semestru rozjelo (či doslova „rozletělo“) na letní misijní praxi: dva odletěli na měsíc a půl do Mexika, dva do Albánie a dva zůstali v Česku kvůli zdokonalování se v českém jazyce.  

V polovině září k nám nastoupil nový bohoslovec, a to opět italské národnosti. Jmenuje se Edoardo De Santis, má 25 let a pochází z křesťanské rodiny. V tomto školním roce bude tedy v semináři 7 bohoslovců: z České republiky, ze Slovenska, z Mexika a 4 italské národnosti.

Další skutečností, o které bych vás chtěl informovat, jsou práce na naší seminární zahradě. Po dlouhém čekání, způsobeném situací s Covidem, se konečně v půlce července rozběhly terénní práce. Provedli jsme planýrování střední části zahrady a na rovné ploše, která se vytvořila, máme v záměru umístit krásnou, bílou, 180 cm vysokou, sochu Panny Marie, která bude v noci osvětlená. Po obvodu zahrady je pak vybudovaný chodníček, aby se dalo chodit kolem dokola a modlit se růženec či meditovat. Toto je první etapa terénních úprav, která se pomalu dokončuje. Pak by měla nastat druhá etapa, která se bude týkat osazování zahrady dřevinami a keři, aby v zahradě nezůstalo příliš mnoho prázdného prostoru. Tyto práce by nám měla provést jedna místní zahradnická firma.

Druhým projektem je modernizace malého sportovního hřiště, které se nachází na pozemku Farnosti sv. Cyrila a Metoděje, a který nám farnost dala k dispozici. Rádi bychom hřiště upravili tak, aby si mohli bohoslovci zahrát fotbal či volejbal. Projekt modernizace prozatím prochází procesem stavebního povolení, ale jeho realizace asi tak brzy nezačne, a to kvůli nedostatku finančních prostředků. V lednu tohoto roku jsem poslal projekt hřiště s žádostí o finanční přispění různým organizacím do USA a Německa. Pokusil jsem se rovněž oslovit i některé veřejné autority v České republice, jako např. Krajský úřad Jihočeského kraje, apod. Ze všech míst jsem ale bohužel obdržel negativní odpověď, takže budu muset dál hledat finanční prostředky pro tento projekt.

Začínáme tedy 5. rok existence semináře. Nevíme, co přinese. Nevíme, jestli bude opět problém s koronavirem, a s tím spojené studium on-line; jak se bude dařit seminaristům v boji s jazykem, se studiem, s povoláním… Co nás v tomto roce čeká, to opravdu nevíme! Všichni žijeme v nejistotě. V čem ale každý z nás i z vás může mít jistotu, je to, že nás Bůh má rád! Že poslal svého Syna Ježíše Krista, abychom nemuseli mít z nejistoty strach! Že nám dal církev, která je naše Matka; že nám dal kostely a farní společenství, kde můžeme přicházet naslouchat jeho Slovu a učit se hledat, co po nás Bůh chce,… protože v tom, co po nás chce, je ukrytý život věčný!

Vyprošujeme vám všem hojnost Božích milostí a modlíme se za vás a vaše rodiny!

                                                                                     P. Zdeněk Gibiec, rektor semináře

Kontakt

Rektor semináře:
ThLic. Ing. Zdeněk Gibiec
+420 704 061 784
zdenek.gibiec@redemptorismater.cz

Spirituál:
Mgr. Ladislav Proks
+420 731 631 279

Diecézně-misijní mezinárodní seminář
Redemptoris Mater
České Budějovice


© 2019 Redemptoris Mater České Budějovice